Pentagon vydal nařízení, podle kterého se přibližně 1500 vojáků aktivní služby má připravit na případnou intervenci v Minnesotě. Tento krok je reakcí na vzrůstající nepokoje v souvislosti s protesty proti imigračním agentům. Prezident Donald Trump podle deníku The Washington Post pohrozil možností nasazení vojenských sil na základě zákona o povstání, který umožňuje rozšířit působnost armády při krizích. Pokud by došlo k eskalaci násilí, může být armáda použita k obnově pořádku.
Napětí v Minnesotě vzplanulo po kontroverzním incidentu, při kterém agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zastřelil Renée Goodovou v Minneapolisu. Federální představitelé tvrdí, že došlo ke střelbě v rámci sebeobrany, ale místní orgány nesouhlasí. Trump varoval, že pokud místní úřady nezasáhnou proti demonstrantům, je připraven vyslat vojenské jednotky.
Vojáci, kteří byli vybráni pro tuto potenciální misi, patří k 11. výsadkové divizi, specializující se na operace v chladných klimatech a mají základnu na Aljašce. Podle Pentagonu se jedná o běžné preventivní opatření, aby byli připraveni na všechny možnosti, které prezident může nařídit.
Nasazení vojenských sil na základě zákona o povstání je považováno za krajní řešení, když běžné bezpečnostní složky nedokáží udržet pořádek během občanských nepokojů. Naposledy byl tento zákon aplikován v roce 1992 během nepokojů v Los Angeles po zprošťujícím verdiktu v případu Rodneyho Kinga, což vedlo k nasazení armády k potlačení násilí. Tato historie ukazuje, jak vážně se federální vláda dívá na současné události v Minnesotě.
Zatímco prezident Trump i Pentagon zůstávají ve střehu, rozhodnutí o přímém nasazení vojsk zůstává stále otevřené, v závislosti na vývoji situace v terénu.
