V České republice se zdravotníci připravují na prudký nárůst případů srdečního selhání. Aktuální statistiky odhalují, že s touto diagnózou bojuje přibližně 400 tisíc Čechů, přičemž se očekává, že v horizontu patnácti let se jejich počet téměř zdvojnásobí. Srdeční selhání přitom podle odborníků má horší dlouhodobou prognózu než některé druhy rakoviny. Toto onemocnění nejčastěji postihuje osoby starší 65 let, což je možným důvodem jeho stále častějšího výskytu vzhledem ke stárnutí populace.
Podle Aleše Linharta, místopředsedy České kardiologické společnosti, je srdeční selhání charakteristické oslabením srdce, které nedokáže efektivně pumpovat krev do těla. Hlavní příčiny lze hledat v poškození srdce po infarktu, vysokém krevním tlaku či cukrovce. Symptomy jsou nezřídka považovány za běžnou součást stárnutí, což mnoho pacientů vede k podcenění rizika a opoždění diagnózy.
Nová strategie zahrnuje povinná vyšetření krve u osob starších 50 let s rizikovými faktory, což má pomoci včas odhalit blížící se problémy. Přestože se zlepší prevence, kapacity kardiologických ordinací zůstávají problematické. Studie České aliance pro kardiovaskulární onemocnění ukazuje na nerovnoměrné rozmístění odborníků a dlouhé čekací doby, které místy dosahují až devíti měsíců. Nejzasíženější oblastí je Pardubický kraj, kde průměrná čekací doba činí 83 dní.
Zdravotní a sociální systémy pocítí dopady srdečního selhání i ekonomicky. Léčba a podpora pacientů stojí stát 21 miliard korun ročně. Problematika se dotýká i pracovní schopnosti populace, jelikož značná část pacientů je v produktivním věku, přičemž až 40 % nedokáže pracovat ze zdravotních důvodů.
Celkově vzrůstající počet případů srdečního selhání souvisejícího se stárnutím populace vyžaduje zvýšenou pozornost a koordinovaný přístup od zdravotnických institucí i praktických lékařů, aby se zabránilo dalšímu zhoršování prognóz.
