Administrativa prezidenta Donalda Trumpa oznámila v pátek zavedení nových sankcí proti íránským přepravním aktivitám. Cílí především na devět plavidel, často označovaných jako součást stínové flotily Íránu, a osm s nimi spojených společností z Indie, Ománu a Spojených arabských emirátů. Tyto entity se podílejí na přepravě íránské ropy v hodnotě stovek milionů dolarů.
Podle amerického ministerstva financí jde o další krok v rámci úsilí omezit íránský obchod s ropou, který je hlavním zdrojem příjmů tamního režimu. Tento krok je součástí širší strategie nátlaku na Írán, přičemž ekonomické sankce mají zároveň preventivně působit na tzv. stínovou flotilu, která se snaží obcházet stávající embarga.
Zároveň s oznámením o sankcích prezident Trump varoval Írán a informoval o vyslání amerických vojenských lodí do oblasti Blízkého východu. Kromě letadlové lodi USS Abraham Lincoln nasazují USA i torpédoborce vybavené řízenými střelami a další obranné systémy. Cílem této vojenské přítomnosti je mít možnost rychlé reakce na případné hrozby v regionu.
Vnitropolitická situace v Íránu je napjatá, což dokládají protesty, které zemí otřásají již od konce prosince. Podle aktivistů při střetech s vládními silami zahynulo na 5000 lidí, včetně většiny demonstrantů. Násilí se dosud dařilo režimu úspěšně potlačovat, avšak sociální krize nadále narůstá.
Ačkoliv byl Trump v posledních týdnech připraven na možný vojenský zásah, útoku nakonec nedošlo. Podle informací britského deníku The Guardian prezident rozhodnutí odložil, protože neměl k dispozici řešení, které by zaručilo změnu režimu v Teheránu bez nežádoucích následků. Důležitou roli v jeho zdrženlivosti měla i výzva států v Perském zálivu, které apelovaly na mírové řešení.
