Americké akcie utrpěly v úterý výrazný propad poté, co investoři zareagovali na víkendové události spojené s plány prezidenta Donalda Trumpa anektovat Grónsko. Tento pokles představuje nejvýraznější procentuální oslabení hlavních burzovních indexů od října 2025. Dow Jonesův index, zahrnující přední americké společnosti, ztratil 1,76 procenta a uzavřel na hodnotě 48 488,59 bodu. Stejně tak širší index S&P 500 odepsal 2,06 procenta a dosáhl na 6796,86 bodu. Technologický trh zastoupený indexem Nasdaq Composite klesl o 2,3 procenta na 22 954,32 bodu.
Dolarový index, měřící sílu americké měny vůči šesti hlavním světovým měnám, také nedokázal zůstat imunní, poklesl o 0,8 procenta na 98,599 bodu. Zatímco vůči japonskému jenu americký dolar mírně posílil o 0,07 procenta, euro vůči jenu zpevnilo výrazněji o 0,72 procenta. Dolar vůči euru oslábl o 0,66 procenta, dosáhl tak směnného kurzu 1,172 dolarů za euro.
Trumpův víkendový projev naznačil, že od února plánuje zavést desetiprocentní clo na dovoz z osmi evropských zemí, které nesouhlasí s jeho úmyslem získat kontrolu nad Grónskem. Patří mezi ně i Dánsko, které je spolu s USA členem NATO. Rétorika Bílého domu přináší nové obavy z obchodní války mezi Spojenými státy a Evropou, což zvyšuje nervozitu na trzích.
Trump prohlašuje, že Grónsko je pro Spojené státy strategicky důležité pro národní bezpečnostní zájmy. Tento tlak zasahuje průmyslové sektory a podniky v celém severozápadním regionu Evropy. Již loni Trump začal uplatňovat zvýšená cla na dovoz do USA a Evropská unie pocítila dopady těchto opatření. Další hrozby celou ekonomiku jen více destabilizují.
Následky těchto prohlášení přinášejí na finanční trhy zvýšenou úzkost, což se odráží v hodnotách akciových indexů. Otázky nad budoucností transatlantických vztahů a obchodních praktik jsou nyní aktuálnější než kdy dřív a investoři se obávají, jaký to může mít dlouhodobý dopad na globální ekonomikou situaci.
