Americký prezident Donald Trump vyvolal rozporuplné reakce tvrzením o roli vojáků NATO v Afghánistánu. V nedávném rozhovoru pro Fox News prohlásil, že vojáci členských států NATO, včetně těch britských, se úmyslně drželi zpět od frontových linií. Trumpova slova přišla v období, kdy opakovaně zpochybňuje spolehlivost aliančních závazků, což vyvolává další mezinárodní napětí.
Kritika na Trumpa se snesla z britského parlamentu, kde premiér Keir Starmer ostře odmítl jeho výroky, označující je za znevážení oběti spojeneckých vojáků. Starmer přes svého mluvčího zdůraznil hrdost na příspěvek britských jednotek v Afghánistánu, kde během dvacetileté mise padlo 457 britských vojáků. Válka si vyžádala životy celkem 3486 vojáků NATO, z toho 2461 Američanů.
Starmerova kancelář, ačkoli vyjadřuje nesouhlas, dosud nekontaktovala Bílý dům přímo a neplánuje ani předvolání amerického velvyslance. Nicméně kritika vůči Trumpovi přichází nejen od politiků, ale také od veteránů a rodin padlých vojáků, kteří považují jeho vyjádření za přes míru nevhodná. Příkladem je Diane Dernieová, matka vojáka Bena Parkinsona, který v roce 2006 utrpěl vážná zranění při minovém útoku.
Amerického prezidenta navíc provází stín jeho vlastní vojenské historie; během války ve Vietnamu se díky zdravotní diagnóze kostních ostruh vyhnul vojenské službě, přičemž kolem pravdivosti této diagnózy stále panují pochybnosti.
Trumpovy výroky opět otevřely otázky kolem jeho vztahu ke klíčovým mezinárodním partnerům a vyvolaly diskuze o tom, jak USA vnímá tradiční alianční povinnosti. Jeho opakovaná kritika NATO znovu nabývá na závažnosti v geopoliticky citlivé době, kdy je mezinárodní vojenská spolupráce podrobena pečlivé analýze, zejména s ohledem na bezpečnostní hrozby a globální stabilitu.
