Napětí mezi spojenými státy a osmi členy NATO narostlo poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o zavedení desetiprocentních cel na tyto země. Tento krok kritizovala nejen evropská diplomacie, ale i další světoví lídři. Kaja Kallasová, šéfka unijní diplomacie, upozornila, že americká opatření prospívají zejména Rusku a Číně, které těží z konfliktu mezi západními spojenci.
Tato eskalace diplomatického napětí souvisí s Trumpovým neúspěšným pokusem o získání Grónska, které je autonomní součástí Dánska. Americký prezident upozorňuje na strategickou důležitost Grónska pro bezpečnost USA a varuje, že by se mohlo stát terčem zájmů Ruska a Číny. Přestože ujišťuje, že bezpečnostní situace v Grónsku je stabilní, dánská bezpečnostní expertka Lin Alexandra Mortensgaardová varuje, že právě Spojené státy představují pro Grónsko největší hrozbu.
Kallasová ve svém prohlášení zdůraznila, že Trumpova cla mohou mít negativní dopad na ekonomiku jak Evropy, tak Spojených států. Kritizuje také odvádění pozornosti od klíčových úkolů NATO, jako je řešení konfliktu na Ukrajině.
Mezi kritiky Trumpových rozhodnutí patří i švédský premiér Ulf Kristersson, jenž na sociální síti X prohlásil, že Švédsko se nenechá americkým prezidentem vydírat. Zdůraznil důležitost suverenity Dánska a Grónska, o jejichž budoucnosti by měly rozhodovat výhradně tyto země.
Trumpovo rozhodnutí o clách se týká Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a Finska. Hlavním důvodem pro zavedení cel je nesouhlas těchto zemí s americkým plánem na převzetí kontroly nad Grónskem. Navíc Trump uvedl, že při úsilí o získání tohoto území nevylučuje ani použití vojenské síly, což podle Mortensgaardové zvyšuje obavy Gróňanů z možné americké invaze.
