V roce 2030 by mohla v severočeském Cínovci začít těžba lithia, klíčové suroviny pro výrobu baterií do elektromobilů. Projekt, jehož životnost se plánuje na 27 let, představuje důležitý krok pro snížení evropské závislosti na zahraničním dovozu tohoto kovu. Avšak optimistické odhady z minulosti, především z úst tehdejšího premiéra Andreje Babiše, se ukázaly být neudržitelnými.
Babiš v předvolební kampani v roce 2017 slíbil, že lithium na Cínovci má hodnotu až dva biliony korun. Studie společnosti Geomet ovšem nyní ukazuje, že skutečná hodnota by mohla být až dvacetkrát nižší. Předpokládá se, že těžba a zpracování lithia přinesou českému státu okolo 3,2 miliardy korun ročně, což během celého plánovaného období provozu dolu znamená více než 86 miliard korun v příjmech pro veřejné rozpočty.
Energetická skupina ČEZ, majoritní vlastník Geometu, počítá s příjmy z odvodů za těžbu, daní a dalších poplatků. I když je lithium pro evropský průmysl strategicky klíčové, Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities, varuje, že technické a finanční náročnosti těžby na Cínovci nelze přehlížet. Projekt se sice vyhýbá trvalému přehlížení cenných zásob, ale zázrak pro české finance to nepředstavuje.
Cínovec, považovaný za jedno z nejbohatších ložisek v Evropě, hostí zhruba 1,5 % světových zásob lithia. Přestože globálně vedou v těžbě Jižní Amerika, Austrálie, Čína a USA, evropská snaha o větší soběstačnost v zásobování touto vzácnou surovinou činí z českých plánů důležitý strategický krok.
Celosvětově očekávaný růst poptávky po lithiu je iniciován zejména kvůli trendům v oblasti elektromobility a energetiky. Evropská unie chce snížit závislost na dovozu z teritorií, jako je Čína, a podpořit domácí kapacity těžby a zpracování strategických surovin. Význam lithia proto neustále roste a jeho role bude v budoucnu pravděpodobně zásadní pro udržitelnost energetických zdrojů v Evropě.
