Začít spát v klidu, radovat se z jídla a nehledět na budoucnost s obavami se stává pro mnohé čím dál těžší úkol. Nejnovější údaje z výzkumu Život k nezaplacení, realizovaného ve spolupráci PAQ Research a Českého rozhlasu, odhalují, že příznaky deprese či úzkosti pociťuje téměř každý pátý dospělý. Tento trend, který prudce vzrostl během pandemie covidu, se od té doby nezměnil.
Studie upozorňuje na značné rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatel. V největším riziku jsou mladí lidé, matky s dětmi a osoby s nižšími příjmy. I když příčiny potíží se mohou lišit: pro mladé jedince mohou být hlavním spouštěčem obavy z budoucnosti, pro střední generaci to jsou zejména rodinné a finanční problémy. Ženy, které zůstaly s péčí o děti často na vlastní pěst, čelí stresu z nedostatku času a podpory, zatímco starší generace mohou ovlivnit až příliš vyhrocené vystupování na sociálních sítích.
Ekonomická situace také hraje klíčovou roli. O osobách pod hranicí chudoby, z nichž depresi hlásí 15 procent, se obecně ví, že jsou více vystaveny psychickým potížím. Nově ale výzkum ukazuje, že ani střední třída není imunní. Lidé s hypotékami, kterým po zaplacení měsíčních výdajů zůstává málo prostředků, mohou při ekonomických šocích, jako je inflace nebo zvýšení úrokových sazeb, čelit vážným problémům.
Spirála úzkosti a deprese může způsobit zhoršení pracovního výkonu a tím i finanční situace, což problém dále prohlubuje. Přitom podpora duševního zdraví v Česku zaostává. Nedostatek psychologů, psychiatrů a prevence je dlouhodobým problémem, kterého si odborníci jsou vědomi.
Nicméně, psychologové věří, že se lidé postupně naučí vnímat tento nový nejistý svět jako standard. Pandemie přinutila společnosti i jednotlivce přizpůsobit se nečekaným změnám a hledat nové způsoby, jak se vyrovnat s vnějšími vlivy. Jen čas ukáže, zda se tato adaptace stane trvalým prvkem v boji proti psychickým potížím.
