Írán prochází největšími protivládními protesty od konce roku 2022, kdy smrt Mahsy Amíníové vyvolala masové demonstrace. Ty současné, které začaly 28. prosince, roznítily nespokojenost obyvatel s vládní korupcí a propadem ekonomiky. Režim čelí obviněním z brutálních zásahů proti demonstrantům – podle organizací Iran Human Rights a Human Rights Activists News Agency si události vyžádaly stovky obětí, jejichž počet stále roste.
Nepokoje se rozšířily z hlavního města Teheránu, kde je spustil výrazný pokles hodnoty měny, do všech 31 provincií a zasáhly přes 120 měst v zemi. Situaci komplikuje íránská vláda, která odpojila internet a omezila přístup k informacím, čímž znemožnila objektivní ověření zpráv o násilnostech i počtu mrtvých a zraněných. Úřady zatkly podle odhadů přes 10 000 lidí.
Bez ohledu na informační embargo se však podařilo získat podrobné zprávy a fotografie démonstrující rozsah protestů prostřednictvím sociálních sítí. Reakce mezinárodního společenství zahrnují výhrůžky Donalda Trumpa, který prosazuje změnu v chování íránského režimu, a také rozhodnutí Evropského parlamentu zakázat vstup íránským diplomatům do svých prostor.
Stávající nepokoje představují významný tlak na teokratický režim, který zatím nereagoval na ekonomické a politické požadavky protestujících. Sílící mezinárodní tlak a narůstající vnitřní napětí naznačují, že současná situace může přerůst v ještě větší krizi. Neutichající protesty ukazují, že obyvatelé nebudou spokojeni bez konkrétních změn, které by zajistily ekonomickou stabilitu a respektování lidských práv v zemi.
