Výsledky analýzy čtyřletého funkčního období české Poslanecké sněmovny odhalily zajímavou skutečnost ohledně pracovní neschopnosti zvolených zástupců. Z celkových 200 poslanců si oficiální neschopenku vzalo pouze šest, a to v letech 2022 a 2024, přičemž celkem „marodili“ 207 dnů. Ostatní využili možnosti omluvit svou nepřítomnost jednoduše hlášením předsedovi komory či výboru a nadále pobírali plný plat.
Podle mluvčí Sněmovny, Martiny Lustigové, pracovní neschopnost v právě probíhajícím volebním období eviduje u dvou poslanců. Pravidla jim umožňují omlouvat absenci bez potřeby lékařského potvrzení, což vyvolává diskuzi o spravedlnosti takového systému, zejména při zohlednění výše platů poslanců a možnosti úspor na výdajích státu.
Pokud poslanec zvolí cestu neschopenky, pravidla jsou podobná jako u běžných zaměstnanců. První dva týdny dostává náhradu mzdy ve výši 60 % ze svého redukovaného průměrného výdělku. Po této době přebírá úlohu platby nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení. Přesto však velmi málo ze zákonodárců tuto variantu volí.
Nejnovější data také ukázala, že během uplynulého volebního období byla průměrná účast na hlasování ve Sněmovně přibližně 80 %, což znamená, že poslanci často chyběli, aniž by to bylo podložené neschopenkou. Mezi nejvíce absentující poslance patřil předseda vlády Andrej Babiš, který se zúčastnil jen 46,3 % hlasování.
Pirátské hnutí bylo mezi těmi, kteří neschopenku využili. Mimo jiné místopředsedkyně Olga Richterová, poslankyně Klára Kocmanová a Jakub Michálek. I přesto patřili mezi poslance s nadprůměrnou účastí na hlasování.
Pokud by se nemocní poslanci museli prokazovat neschopenkou, mohl by stát ušetřit miliony na výdajích za jejich platy. Sněmovna hospodařila s rozpočtem přes 1,76 miliardy korun, kde platy tvoří podstatnou část. Nový předseda Sněmovny, Tomio Okamura, byl osloven s dotazem na plány ohledně této problematiky, ale dosud neposkytl odpověď.
