V centru Plzně došlo k neobvyklému přírodnímu fenoménu, kdy stovky kormoránů nalétávají na řeku Radbuzu a způsobují výrazné ztráty v populaci ryb. Tito ptáci, kteří se snesou k vodě již před rozedněním, využívají nízké hladiny u Wilsonova mostu k výhodnému lovu. Místní rybáři a ekologové vyjadřují znepokojení nad rozsahem škod, které kormoráni způsobují.
Podle Petra Dimitrova, hospodáře Českého rybářského svazu pro západní Čechy, se do Plzně stahují kormoráni z širšího okolí, neboť menší vodní plochy zamrzly. Podobná situace se udála již v roce 2011, kdy město napadlo hejno čítající zhruba devět set ptáků. Nyní se jejich počet může pohybovat až kolem tisíce.
Ptáci v Plzni nezůstávají pohromadě celý den, ale střídají místa a rozdělují se na menší skupiny. Kromě Radbuzy je lze spatřit také u Mže, zvláště poblíž Rooseveltova mostu, či v místě soutoku obou řek. Tento nečekaný výskyt kormoránů vede k nevyhnutelnému „plundrování“ místní rybí populace. Jeden kormorán je schopen denně zkonzumovat půl kilogramu ryb, přičemž větší kusy, které nedokáže spolknout, zraní.
Kromě rybáren a ekologů zasahuje i plzeňská záchranná stanice živočichů, jejíž vedoucí Karel Makoň varuje, že současné podmínky na řece, které rybám znemožňují únik, činí z Radbuzy doslova „švédský stůl“ pro hladové kormorány. Kromě zdecimovaných ryb se ve městě nachází také mrtví kormoráni, kteří se často zraní při nárazu do překážek.
Dimitrov upozorňuje, že jde o ptáky migrující ze severní Evropy, jejich přítomnost na místě běžně trvá od října do března, což může mít devastující dopad na místní ekosystém. Disperze a kontrola populace těchto ptáků je považována za možné řešení.
Kormoráni se hromadí na Berounce v Zábělé, kde je přírodní rezervace a kde může být až dva tisíce ptáků. Je tedy nezbytné hledat způsob, jak tuto situaci efektivně řešit a minimalizovat ekologické škody, které způsobují.
