V pondělí 19. ledna se Růžena Kamarádová, bývalá politická vězenkyně, dožila úctyhodných 102 let. Tato významná členka Konfederace politických vězňů zažila bouřlivou dobu poválečného Československa, která zásadně ovlivnila její životní příběh.
Růžena Kamarádová byla aktivní účastnicí pohřbu prezidenta Edvarda Beneše v roce 1948. Tento akt sám o sobě nebyl trestný, avšak rozšíření Benešových nepublikovaných slov mezi veřejnost se stalo důvodem jejího zatčení po únorovém převratu téhož roku. Benešovy výroky náléhavě apelovaly proti zániku demokracie v zemi. Kamarádová se zapojila do šíření těchto myšlenek, což komunistický režim považoval za akt protistátní činnosti.
Po zatčení v září 1948 byla během veřejného soudu odsouzena na sedm let. Tři z nich si odpykala ve věznici v Olomouci. Tato zkušenost ji zanechala s podlomeným zdravím. Po propuštění byla pod neustálým dohledem Státní bezpečnosti a její životní podmínky zůstaly značně omezené. Pracovní příležitosti byly pro ni vzhledem k jejímu politickému profilu mizivé, a po roce 1956 se živila především mandlováním prádla.
Kamarádová se stala symbolem odolnosti a odporu vůči totalitnímu režimu. I přes svůj pokročilý věk si zachovává jasnou mysl a nezlomného ducha, což bylo zřetelné při setkání s přáteli a kolegy z Konfederace politických vězňů, kteří jí letos popřáli k jejímu úctyhodnému jubileu.
Její příběh připomíná temnou kapitolu dějin Československa, kdy osobní svobody a demokratické ideály byly tvrdě potlačovány. Kamarádová svým životem vzdorovala těmto represím a zůstává inspirací nejen pro své současníky, ale i pro budoucí generace.
Oslava jejího jubilejního věku byla také příležitostí k připomenutí jejího neúnavného boje za pravdu a svobodu, jak dokumentovala Konfederace politických vězňů na svých sociálních sítích.
