Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání od amerického prezidenta Donalda Trumpa a stane se členem jeho nově vznikající Rady míru. Tato iniciativa byla původně zaměřena na řešení konfliktu v Gaze, avšak její působnost se rozšířila na řešení globálních konfliktů. O tomto kroku informoval premiérův úřad, který oznámil, že Rada by měla zahrnovat světové lídry z různých zemí.
Trumpova Rada míru se setkává s kontroverzí, zejména kvůli pozvání některých politických postav, jako je ruský prezident Vladimir Putin, který nadále vede vojenské operace proti Ukrajině. K dalším pozvaným patří běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který již své pozvání přijal. Někteří členové G7 odmítají účast v Radě, protože ji vnímají jako potenciální konkurenci Organizace spojených národů.
Trump přizval k účasti desítky zemí, včetně států jako Austrálie, Francie, Velká Británie, Německo či Saúdská Arábie. Mezi pozvané patří i země jako Kazachstán a Bělorusko, což některé diplomaty překvapilo. Česká republika podle jejího ministra zahraničí Petra Macinky prozatím pozvání neobdržela.
Iniciativa se setkává s různými reakcemi po celém světě. Zatímco někteří lídři vítají možnost spolupráce na globální úrovni, jiní mají obavy, že projekt by mohl mít negativní dopad na stávající mezinárodní organizace a dohody. Nad účastí stále váhá řada zemí, které analyzují potenciální důsledky svého zapojení v rámci globální politiky.
Rada míru přilákala pozornost nejen diplomatů, ale i veřejnosti, která sleduje, jaký vliv může mít tato nová platforma na geopolitické vztahy a stabilitu ve světě.
V rámci této platformy se očekává, že účastníci budou hledat možnosti řešení konfliktů a strategickou spolupráci na globální úrovni, což by mohlo posílit jejich pozice v mezinárodních vztazích, ale také přinést nová rizika související s její kontroverzní povahou.
