Desetiletý Karel Večerek z ostravské části Hrabová zažil nečekané setkání, když ve večerních hodinách spatřil u potoka Ščučí mývala severního. Mladý amatérský fotograf se vybavil čelovkou a mobilním telefonem, aby zachytil nezvyklého návštěvníka, který na zahradu zavítal ochutnat ořechy. Mýval, jenž je původně z Ameriky, se v Česku šíří jako invazivní druh, ačkoli jeho přirozených nepřátel je zde poskrovnu, výjimkou je vlk.
Večerkův příbuzný zaslal fotografie na hrabovskou radnici, kde událost vyvolala pozornost. Místostarosta Radomír Orkáč potvrdil, že ještě nikdy nebylo z této oblasti hlášeno pozorování mývala severního. Radnice upozornila obyvatele, aby se při setkání s mývalem chovali opatrně, jelikož zvíře může být nosičem některých chorob a je schopné se bránit, cítí-li se ohroženo.
Tento druh je známý svou přizpůsobivostí a vynikajícími schopnostmi v hledání potravy, což z něj činí nebezpečného vetřelce pro místní faunu, zejména pro ptáky a obojživelníky. Večerekovo pozorování přichází v době, kdy se mývalové v Česku šíří především na Karlovarsku, Olomoucku a nyní i na severní Moravě. Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství pověřilo regulací populace myslivce, neboť odlovení mývala je prakticky velmi náročné.
Mýval severní byl dříve chován v ostravské zoologické zahradě, což bylo ukončeno kvůli jeho rozšíření do volné přírody Evropy. Výzkum tohoto druhu probíhá zejména v oblastech Chropyňského luhu a Doupovských hor, kde se mývalové objevili již před třemi desetiletími.
Ostravský mýval tak poskytl Karlu Večerkovi a jeho rodině nevšední zážitek, který ale souběžně upozornil na širší problematiku invazivních druhů v evropském prostředí.
