Ve městě Melbourne se na počátku nového roku odehrál nevšední hudební zážitek. Pouliční vystoupení, které zachytil místní obyvatel Grant Martin, přineslo kolemjdoucím nezapomenutelný zážitek – ne však v tom nejlepším smyslu. Neznámý mladý muž se celým svým srdcem vrhl do interpretace ikonické písně ‚My Heart Will Go On‘ od Céline Dion. Jeho výkon však vzbudil více úsměvů než obdivu. I když jeho nadšení bylo zřejmé, kvalita provedení nevycházela z tónů, na jaké je publikum zvyklé.
Zpěvák při vystoupení používal telefon, na kterém měl uložený text písně, což naznačuje, že skladbu ještě neměl plně nacvičenou. Jeho náhodné řazení slov se však nedokázalo sladit s melodií, rytmem ani tempem písně, což vedlo ke komickému až tragickému dojmu. Lidé na sociálních sítích si ze zpěváka tropili žerty, přičemž jeden z komentujících ho přirovnal k pozitivnímu efektu, když děti příliš věří maminčiným pochvalám.
Tato událost připomněla také americkou postavu Florence Foster Jenkinsovou, známou pro své ‚unikátní‘ operní výkony v minulém století. Podobně jako ona, i tento pouliční zpěvák vzbudil pozornost svou nevázaností na hudební pravidla. „Nikdo před ním ani po něm nebyl schopný tak dokonale se vymanit z okovů notového zápisu,“ zazněly verze citátů na toto téma. Ačkoliv se spekuluje, zda Jenkinsová skutečně věděla, jak špatně zpívá, melbournský performer možná na něco podobného ani nepomýšlel.
Bez ohledu na nedostatky přinesly tyto vystoupení do ulic jistou dávku radosti a pobavení. Možná se mladému zpěvákovi podařilo překonat legendu, aniž by si to uvědomoval, a stát se novodobou senzací zcela neortodoxním způsobem. Kdo ví, zda jeho příští vystoupení nepřinese obrat ve vnímání této nečekané celebrity.
