Ve vztazích, ať už osobních nebo pracovních, často dochází ke konfliktům, které nemusejí vždy znamenat krizi. Podle americké psycholožky Evy Poumpourasové je klíčem k jejich pochopení rozpoznání odlišného nastavení osobnosti mezi lidmi. Ona sama rozděluje lidské chování do dvou kategorií: identitní a instrumentální.
Identitně nastavení jedinci mají tendenci pohlcovat se ve svém vnitřním světě a jejich jednání je emocionální. Hovoří o svých pocitech a často uvažují ze svého úhlu pohledu. Naproti tomu lidé s instrumentálním nastavením jsou zaměřeni na konkrétní úkoly a jejich komunikace je přímá a věcná.
Nesoulad mezi těmito dvěma typy nastavení může vést k nedorozuměním. Pokud například komunikujete s identitně nastavenou osobou instrumentálním způsobem, může se cítit nepochopená nebo nechtěná. Z tohoto důvodu Poumpourasová radí, aby lidé hledali cestu, jak se přiblížit různým mentálním nastavením, namísto pokusů o jejich změnu.
V pracovním prostředí je často efektivnější být instrumentální, zejména v situacích, kdy jde o plnění úkolů a kde jsou v sázce důležité cíle. Avšak v osobních interakcích nebo při budování vztahů je důležité respektovat potřeby a emoční vyjádření těch, kdo se více obracejí do svého vnitřního světa.
Praktickým příkladem je situace, kdy se vám svěřuje přítel či kolega s problémy, ale vaší první reakcí je nabízet řešení. Takový člověk však může potřebovat především empatii a prostor k vyjádření svých emocí.
Proto se, zejména v komunikaci s lidmi identitně nastavenými, doporučuje být trpělivý, naslouchat a nechat druhou stranu vyjádřit své pocity, než se dostanete k praktickým radám nebo návrhům.
