Kanadský premiér Mark Carney se během svého vystoupení na summitě ve švýcarském Davosu zaměřil na významnou změnu v mezinárodním uspořádání, kde apeloval na novou formu spolupráce mezi středně velkými státy. Jeho projev nástinu nové geopolitické reality přilákal pozornost nejen díky odkazům na Thúkydida a Václava Havla, ale také kvůli jeho otevřenému přístupu k současnému fungování světového pořádku.
Carney varoval před neúprosnou realitou světového uspořádání, kde velmoci opět prosazují své zájmy dominantní silou. Upozornil na skutečnost, že mezinárodní právo bývá selektivně dodržováno, a vyzval k přijetí odlišné taktiky zejména ze strany středně velkých zemí. Tyto země podle něho musí jednat kolektivně, jinak riskují, že budou marginalizovány při vyjednáváních se světovými mocnostmi.
Poukázal na to, že tradiční pravidla se již neprosazují a je nutné přijmout nová paradigmata mezinárodní spolupráce. Carney zdůraznil, že strategie samostatných jednání středně velkých zemí s velmocemi je nevýhodná a vede pouze k přijetí diktovaných podmínek. Navrhl, aby tyto země zaujímaly společný postoj, aby prosazovaly své zájmy a hodnoty efektivněji.
Téma projevu připomínalo slavný projev Winstona Churchilla z Fultonu, přičemž Carney kladl důraz na otevřenost a realistický přístup. Jeho vize nového uspořádání světa má přinutit středně velké země k větší spolupráci, čímž by se mohly vyhnout novému rozdělování světa na základě silných vlivů ze strany velmocí.
Carneyho poselství je jasné: svět musí přijmout překonání staré éry a vytvoření nové strategie spolupráce, kde středně velké státy mohou hrát klíčovou roli. Tím, že odmítne „naivní multilateralismus“, klade důraz na reálné vyjednávání a vzájemnou podporu, což je zatím nejpragmatičtější řešení pro současnou složitou mezinárodní situaci.
