V Bílém domě proběhlo důležité jednání mezi dánským ministrem zahraničí Larsem Lökkem Rasmussenem, jeho grónskou kolegyní Vivian Motzfeldtovou a vysokými americkými představiteli včetně šéfa diplomacie Marka Rubia a viceprezidenta J.D. Vancea. Setkání, které se odehrálo za zavřenými dveřmi a trvalo necelou hodinu, se uskutečnilo kvůli opětovnému vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o zájmu USA na ovládnutí Grónska.
Tento autonomní ostrov, strategicky i nerostně bohatý, je předmětem mezinárodních diskuzí zejména proto, že Trump zmiňuje jeho vlastnictví jako důležitou bezpečnostní prioritu pro Spojené státy. Dánsko a Grónsko zasedly k jednacímu stolu po tom, co Trump zesílil své úsilí a veřejně nevyvrátil možnost vojenského zásahu. Naopak, Trump tvrdí, že Spojené státy budou mít Grónsko stůj co stůj.
Mark Rubio se snažil situaci zmírnit tím, že USA mají zájem Grónsko odkoupit a že vojenská invaze není v plánu. Odhady na koupi ostrova se pohybují na astronomických 700 miliard dolarů. Tato nabídka vyvolává napětí mezi spojenci v NATO, kdy Dánsko jako člen této aliance považuje Trumpův postoj za šokující.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen se však přiklání k Dánsku, což mu vyneslo varování od Trumpa. Krize nakonec vedla k rozhodnutí posílit vojsko v oblasti, a to za účasti spojenců z NATO. Země jako Německo, Francie, Švédsko a Norsko již potvrdily posílení vojenské přítomnosti u Grónska v rámci cvičení posilujících alianční síly v regionu.
Grónsko, autonomní část Dánska, má díky své rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních a strategickému významu klíčový post v arktické oblasti. Kromě svého nerostného bohatství a geografické důležitosti, tento řídce osídlený ostrov s 56 000 obyvateli v roce 2009 získal právo na možnou nezávislost prostřednictvím referenda, což mu ponechává kontrolu nad rozhodováním o své budoucnosti.
