V naprostém kontrastu s desetiletími rostoucí poptávky po uhlí je nyní patrný významný pokles jeho využití k výrobě elektřiny v Číně a Indii, tedy dvou největších spotřebitelích uhlí na světě. Podle analýzy, kterou publikoval klimatický zpravodajský web Carbon Brief, se výroba elektrické energie z uhlí v Indii meziročně snížila o tři procenta a v Číně o 1,6 procenta. Takový vývoj je historický, protože naposledy došlo k podobnému poklesu produkce v uhelných elektrárnách těchto zemí v roce 1973.
Tento pokles posiluje představu, že budoucnost energetiky leží v obnovitelných zdrojích. Jak Čína, tak Indie totiž loni masivně investovaly do čisté energie. Čína přidala více než 300 gigawattů solární a 100 gigawattů větrné energie, což je více než pětinásobek celkové výrobní kapacity Spojeného království. Indie zaznamenala podobně dynamické změny, přidáním 35 GW solární, 6 GW větrné a 3,5 GW vodní energie. Tyto kroky vedly k výraznému snížení potřeby uhlí a plynu.
Ještě nedávno, jak uvádí agentura Reuters, byla poptávka po uhlí na globálních trzích rekordní. Mezinárodní energetická agentura (IEA) však předpovídá, že do roku 2030 dojde k poklesu poptávky, především díky tlaku obnovitelných a jaderných zdrojů a dostupnosti zemního plynu. Přesto, ředitel IEA Keisuke Sadamori varuje, že nálada na trhu se může rychle změnit v případě, že poptávka po elektřině vzroste nebo tempo rozvoje obnovitelných zdrojů zpomalí.
Jasná čísla ale ukazují, že Čína, která sama spotřebovává třetinu světových zásob uhlí více než ostatní země dohromady, se stává klíčovým aktérem v globálním energetickém přechodu. Příklad Číny a Indie tak může být pro ostatní země povzbuzením ke změně energetických přístupů a hledání udržitelnějších řešení.
