Mnohým adoptovaným dětem a těm, které byly počaty z darovaných spermií či vajíček, se díky vědeckému pokroku otevírá nová možnost jak odhalit svůj původ – genetické testování. Komerční DNA testy využívané v genetické genealogii umožňují jednotlivcům doplnit rodokmen a najít biologické rodiče. Spoléhat na anonymitu je stále obtížnější a z psychologického hlediska je důležité umožnit dětem znát jejich pravé kořeny.
Jedním z příkladů je příběh Terezy, která až v dospělosti zjistila, že je adoptovaná, a rozhodla se hledat své biologické rodiče. Navzdory komplikacím a emočnímu stresu se jí podařilo získat informace o matce, především díky moderním DNA testům a online databázím jako MyHeritage. Přestože setkání s biologickou matkou nevedlo ke zjištění identity otce, pokračovala ve svém pátrání.
Podobný příběh zažil i Adam Kyprý, který díky darovaným spermiím nalezl svou biologickou otcovskou stranu. Přestože se se svým bratrem o pravdě dozvěděl již v dětství, v dospívání procházel krizí a pocítil nutkání poznat své kořeny blíž.
Tyto osobní příběhy ukazují, že děti mají přirozenou potřebu znát svůj původ. Podle Úmluvy o právech dítěte mají právo na informace o svém narození, což česká legislativa alespoň částečně podporuje pro děti adoptované. V případě dětí počatých z darovaných pohlavních buněk však informace chybí. Některé země, jako Švédsko či Německo, již dříve tuto anonymitu zrušily, což podnítilo debaty i mezi právníky a psychology v Česku.
Díky digitalizaci matrik a rozvoji DNA testů lze dnes hledání skutečných rodičů zjednodušit, ale je potřeba pomoci především specializovaných organizací, jako je pražský spolek SEFAM. Ten se už více než deset let snaží podporovat adoptované děti v jejich snaze dozvědět se více o svých kořenech.
