Americký prezident Donald Trump ohromil Evropu oznámením o zvýšení dovozních cel na produkty z osmi unijních států. Tato cla mají platit od 1. února a představují reakci na nesouhlas těchto zemí s americkými plány na koupi Grónska od Dánska. Mezi dotčené země patří Dánsko, Norsko, Švédsko, Francie, Německo, Británie, Nizozemsko a Finsko. Dosavadní patnáctiprocentní clo se nově zvýší o dalších 10 %, přičemž hrozí další navýšení na 25 % v případě, že dohoda nebude uzavřena do 1. června.
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil tato opatření za nepřijatelná a varoval, že Evropská unie je připravena reagovat koordinovaně. Podle něj se evropské státy nenechají zastrašit a odmítají jakékoli výhrůžky, ať už se týkají Grónska nebo jiných oblastí. Předseda Evropské rady António Costa vyzývá k obraně mezinárodního práva, a to i uvnitř členských států EU, zatímco Německo, prostřednictvím svého mluvčího Stephana Korneliuse, oznamuje úzkou spolupráci se svými evropskými partnery na vhodné reakci.
Dánsko, které je vlastníkem Grónska, vyjádřilo překvapení nad touto celní hrozbou. Švédský premiér Ulf Kristersson se připojil k dalším evropským lídrům a zdůraznil jasné odmítnutí jakéhokoliv zastrašování. Obavy z možných ekonomických důsledků těchto nových cel vyjádřila také prezidentka Svazu německého automobilového průmyslu VDA Hildegard Müllerová, která varovala před potenciálně devastujícími dopady na evropský průmysl v této již tak složité době.
Zatímco jednotlivé evropské státy koordinují své reakce, trh a obchodní svět netrpělivě očekávají další kroky z obou stran, což vzbuzuje nejistotu v celém obchodním partnerství mezi USA a EU.
