Ekonomové a političtí analytici s obavami sledují znepokojivý vývoj na evropském vnitřním trhu. Nová data Evropské komise ukazují, že obchodní aktivita mezi členskými státy Evropské unie zaznamenává pokles. Poprvé za uplynulou dekádu, pandemie Covid-19 nepočítaje, dochází k výraznému útlumu, který poukazuje na zásadní výzvy, kterým nyní EU čelí. Podle prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové se jednání na jednotném trhu ‚zastavilo‘, a to navzdory hrozbám jako jsou americká cla a zesilující konkurence z Číny.
Návrh výroční zprávy EU o jednotném trhu, s níž se seznámil deník The Financial Times, udává snížení podílu obchodu mezi členskými státy z 23,5 % HDP v roce 2023 na 22 % v roce 2024. Evropská unie zároveň zaznamenala 22% pokles přímých zahraničních investic během posledních pěti let, což naznačuje, že má Unie problémy s udržením atraktivity svého trhu pro investory.
Lagardeová upozornila, že síla jednotného trhu je klíčová pro zvládání vnějšího tlaku, a že je načase začít využívat jeho silné stránky. Výroční zpráva identifikovala několik překážek, které brání efektivnějšímu fungování trhu, mezi nimi i narůstající byrokracii a roztříštěnost pravidel. Francesca Stevensová, představitelka evropské organizace obalového průmyslu Europen, podotkla, že za mnohé z poskytovaných výhod si Evropa může sama a evropské společnosti stále více vyhledávají exportní příležitosti mimo EU, jak upozornila lobbistická skupina BusinessEurope.
Tyto paradoxy a komplikovaná ekonomická situace vytváří nejen pro evropské instituce, ale i pro jednotlivé státy nutnost po nových strategiích a reformách, které by obnovily ztracenou dynamiku vnitřního trhu. Mimo jiné se jedná o volání po snížení administrativního zatížení a větší harmonizaci pravidel, aby se dokázalo lépe čelit globálním výzvám a využít potenciálu evropské integrace v moderních obchodních vztazích.
