Převážná část české veřejnosti není nakloněna možnosti připojit se k Radě míru, nové organizaci zřízené bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle exkluzivního průzkumu agentury NMS, který byl proveden pro server Novinky, pouze necelých 17 procent dotázaných vyjádřilo podporu potenciální účasti České republiky v této mezinárodní instituci.
Rada míru vznikla s úmyslem řešit globální konflikty, a to i přes svou původní orientaci na mírový proces v pásmu Gazy. Organizace by měla být vedena Donaldem Trumpem, který by měl právo veta na veškerá rozhodnutí. Členství je nabízeno na tři roky a vyžaduje mimořádný poplatek ve výši jedné miliardy dolarů.
Výsledky průzkumu odhalily, že více než 57 procent dotázaných je proti členství České republiky v tomto nově vytvořeném mezinárodním orgánu. Dále 25 procent respondentů se nedokáže v této otázce jednoznačně rozhodnout. Mnozí vidí tento postoj jako komplikaci pro současnou českou zahraniční politiku, která by ráda viděla Spojené státy jako klíčového partnera na mezinárodní scéně.
Kritický pohled na členství v Radě míru je patrný napříč politickým spektrem. Nejrozšířenější odpor je zaznamenán u voličů Pirátů, kde 88 procent účastníků průzkumu odmítá účast České republiky. Podobný postoj zastává 65 procent voličů koalice Spolu. Ani mezi voliči vládních stran není návrh na vstup do rady příliš populární – například u příznivců hnutí ANO je to 54,3 procenta.
Premiér Andrej Babiš oznámil, že se Česká republika nebude unáhlovat s rozhodnutím, zda přijmout pozvání do Rady míru, a jeho administrace se bude řídit postojem spojenců v Evropské unii a NATO. Je důležité poznamenat, že k radě už odmítli přistoupit členové jako Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a Velká Británie.
Zřejmě se před českou vládou otevírá složitá otázka, jak vyvážit své spojenecké závazky vůči EU a NATO s případnými novými mezinárodními iniciativami ze strany Spojených států.
