Nová česká vláda přistupuje k požadavku Severoatlantické aliance na postupné navyšování vojenských výdajů s určitou rezervou. Přestože aliance doporučuje členským státům alokovat až 5 % HDP na obranu, vláda premiéra Andreje Babiše vnímá tyto cíle spíše jako deklaraci než závazek.
Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že rozpočet na obranu poroste v souladu s finančními možnostmi země. Primární úroveň výdajů na obranu by měla zůstat na 2 % HDP, což je cíl, který Česko plní. Případné investice nad tuto hranici budou záviset na ekonomických podmínkách.
Petr Macinka, ministr zahraničí, zdůraznil potřebu zabezpečit nejen armádu, ale i další oblasti bezpečnosti, jako je protiletecká obrana nebo ochrana před útoky dronů. Podle něj by bylo vhodné investovat také do infrastruktury, včetně přenosových sítí, aby se zamezilo riziku blackoutu. Macinka však nadále vidí cíl 5 % HDP jako deklaraci a otevřeně přiznává, že současné kroky vlády na něj nedokázaly vyvolat mezinárodní kritiku.
Opozice, včetně předsedy ODS Martina Kupky, varuje před možnými negativními dopady nižších vojenských výdajů na postavení České republiky v Evropě. Kupka argumentuje, že vyšší investice do obrany jsou v současném geopoliticky napjatém období nezbytné k zachování bezpečnosti státu.
Rostoucí výdaje na obranu požaduje i americký prezident Donald Trump, který opakovaně kritizoval evropské země za spoléhání se na ochranu tímto státem. Bezpečnostní expert Vojtěch Bahenský upozorňuje, že dlouhodobé setrvání na úrovni 2,1 % HDP by mohlo negativně ovlivnit mezinárodní reputaci Česka a jeho vztahy uvnitř aliance. Podle něj by to mohlo oslabit kolektivní obranné schopnosti NATO, jež Evropu chrání.
Diskuse o výdajích na obranu v České republice tedy pokračují s dosud nejasným výhledem na okamžité a dlouhodobé dopady možných rozhodnutí přijatých současnou vládou.
