Saúdská Arábie, Katar, Turecko a Omán v poslední chvíli přiměly amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby odložil plánovaný útok na Írán. Obávaly se, že by takový útok mohl destabilizovat celý Blízký východ a uvést region do nevyřešitelného konfliktu. Jejich úsilí se podle britského deníku The Guardian vyplatilo, a Trump se ve středu večer rozhodl útok pozastavit.
Saúdská Arábie hrála při tomto diplomatickém nátlaku klíčovou roli. Odmítla otevřít svůj vzdušný prostor pro americké vojenské letouny. Vedoucími této iniciativy byli saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán Al Saúd a další diplomaté z regionu.
Ačkoli je Írán považován za politického protivníka států Perského zálivu, tyto země s ním udržují diplomatické vztahy. Vědí, že přímý konflikt s Íránem by mohl ohrozit stabilitu celého regionu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí varoval, že v případě útoku by Teherán mohl cílit na americké základny v regionu. Také pohrozil, že by mohl narušit námořní dopravu v Perském zálivu.
Rovněž izraelské akce v regionu přispěly k napjaté situaci. Izraelský nálet na Dauhá v září, kdy bombardovali pozice Hamásu, vyvolal nevoli jak u Kataru, tak u dalších muslimských zemí, které tento incident vnímaly jako sabotáž mírových snah.
Spojené státy vyjádřily Kataru omluvu za izraelskou operaci, o níž nebyly předem informovány, a nabídly Kataru bezpečnostní záruky jako kompenzaci a motivaci k usilování o příměří s Hamásem.
Další důvodem pro nechuť k vojenskému konfliktu s Íránem bylo obavy států Perského zálivu o vlastní vnitřní stabilitu. Mnoho z nich, jako třeba Saúdská Arábie a Egypt, čelí svým vlastním vnitrostátním problémům, které by mohly eskalovat, pokud by region byl zatažen do širšího konfliktu.
