Americký prezident Donald Trump podniká kroky ke stabilizaci situace v Pásmu Gazy prostřednictvím nově ustanovené Rady míru. Tato iniciativa má za cíl zajistit trvalý mír a bezpečnost v regionu, který byl sužován násilnými konflikty. Rada má dohlížet na postupný mírový plán, jehož první fáze už byla úspěšně zahájena propuštěním rukojmí a navrácením ostatků obětí.
V dopise zaslaném 16. ledna 2026 vyzval Trump tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby se stal zakládajícím členem Rady. Na pozvánku zatím Erdogan nereagoval. K zájmu o členství v Radě se však přihlásili další světoví lídři, včetně argentinského prezidenta Javiera Mileie a kanadského premiéra Marka Carneyho. O členství přemýšlí také egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí.
Rada, vedená Trumpem, se skládá z významných politických a diplomatických osobností, jako jsou americký ministr zahraničí Marco Rubio, speciální vyslanec Steve Witkoff, Jared Kushner nebo bývalý britský premiér Tony Blair. Členství v Radě míru vyžaduje od zúčastněných zemí poplatek ve výši jedné miliardy dolarů na posílení stability a mírových úsilí.
Druhá fáze mírového plánu je ambiciózní, zahrnující odzbrojení bojových skupin v oblasti, demilitarizaci a vytvoření palestinské technokratické vlády, která by měla zajistit obnovu Pásma Gazy a jeho správu. Tento dlouhodobý proces má přispět k udržitelnému míru a rozvoji oblasti, která je dlouhodobě vystavena konfliktům. Návrh Rady míru tak představuje klíčový nástroj pro dosažení těchto cílů.
Mezinárodní společenství bude sledovat, jak se tyto iniciativy dále rozvinou a zda se podaří dosáhnout kýženého míru v oblasti. Trumpovy kroky naznačují opětovný zájem Spojených států o zprostředkování míru na Blízkém východě, což je klíčové nejen pro region, ale i pro globální stabilitu.
