Nasazení Národní gardy a námořní pěchoty ve velkých amerických městech, které inicioval bývalý prezident Donald Trump, přišlo daňové poplatníky za druhou polovinu loňského roku na téměř půl miliardy dolarů. Tento odhad zveřejnil Rozpočtový úřad Kongresu na žádost demokratického senátora Jeffa Merkleyho z Oregonu. Zvýšené náklady se týkají zejména vojenských platů, beneficia a logistiky při převozu jednotek.
Výdaje na udržení těchto sil by při zachování současného rozsahu nasazení dosáhly až 93 milionů dolarů měsíčně. Například při rozšíření působení o další město, by finanční nároky vzrostly o dalších 21 milionů dolarů na měsíc, což představuje přibližně půl miliardy korun.
Administrativa Donalda Trumpa obhajovala tento krok tvrzením, že v městech, jako je Memphis nebo Washington D.C., pocítili obyvatelé větší bezpečí a že míra kriminality poklesla. Nicméně dlouhodobé analýzy federálních i městských statistik prokazují, že trend snižování kriminality začal už dříve než se nasazení gard uskutečnilo. Washington, D.C., například zaznamenal pokles kriminality o 26 %, přičemž současná úroveň je nejnižší za poslední tři desetiletí.
Kontroverze kolem nasazování Národní gardy vyvolávají obavy právníků a občanských aktivistů ohledně překračování prezidentských pravomocí. Kritici, včetně senátorky Elizabeth Warrenové, vyjadřují znepokojení nad tím, že Trumpovo rozhodnutí využívá vojenské rozpočty pro politické účely a prostředky daňových poplatníků se tak stávají „černou pokladnou“ pro prezidentovy akce.
Bez ohledu na argumenty proti nasazení zůstává otázka, jakým způsobem bude nadále zajišťováno dodržování zákona v kontextu snížené kriminality a jaké to bude mít finanční dopady na státní rozpočet. Zatímco náklady rostou, zůstává jasné, že tento politicky citlivý krok bude nadále předmětem intenzivních diskusí.
