Vláda premiéra Babiše, která ve svých cílech klade důraz na oblast vzdělávání, narazila na překážky při úpravách rozpočtu pro rok 2023. Ministr školství Robert Plaga získá k dispozici 283,9 miliardy korun, což je oproti návrhu zpracovanému jeho předchůdcem Zbyňkem Stanjurou pouze o 2,2 miliardy více. Částka navíc, soustředí se hlavně na pokrytí mandatorních výdajů, jako jsou platy učitelů, znamená, že pro rozvojové projekty či zlepšení podpory znevýhodněných žáků pravděpodobně nezůstane dostatek financí.
Analytička Nikola Šrámková z organizace EDUin zdůrazňuje, že navrhované navýšení je nedostatečné nejen pro pokrytí závazků, ale také pro jakékoli významné investice. Ministerstvo financí rozpočet zvýšilo o 2,5 miliardy, přičemž prostředky jsou určeny především pro mateřské, základní a střední školy. Zdánlivý rozpor v číslech mezi původním návrhem a aktuálním navýšením je částečně způsoben i provozními úsporami, které podobně jako jiná ministerstva musel resort školství provést.
Karel Gargulák z PAQ Research připomíná, že stále chybí 7 miliard korun na pokrytí nezbytných výdajů na podpůrné pozice a úpravy financování potřeb škol a vysokoškolských institucí. Tyto potřeby byly zdůrazněny již v minulosti nejen bývalým ministrem školství Mikulášem Bekem, ale i Plagou.
Robert Plaga, nově jmenovaný ministr, počítá s dalším požadavkem na zvýšení rozpočtu o minimálně 3 miliardy korun, aby bylo možné plnit programové sliby nové vlády. V rámci rozpočtu má být půl miliardy vyčleněno v rezervě pro flexibilní úpravy financí souvisejících s aktuálními potřebami škol, jako je otevření nových tříd nebo nárůst žáků.
Ministr Plaga na otázku, zda plánuje při projednávání rozpočtu ve Sněmovně bojovat o další finance, neodpověděl. Jisté je, že současný rozpočet na školství je stále pod tlakem a jeho navýšení zdaleka neodpovídá ambiciózním prohlášením vlády.
