Přestože uplynulých několik desetiletí svět svědčil dohodám o snižování jaderného arzenálu, současná situace značí výrazné změny. Poslední platná smlouva New START, podepsaná v roce 2010 v Praze, vyprší 5. února bez záruky pokračování. Rusko vyjadřuje zájem o prodloužení dohody, ale klade si podmínky, které USA vnímají jako obtížné.
Dmitrij Medvěděv, bývalý ruský prezident, který nyní působí jako místopředseda ruské bezpečnostní rady, v rozhovoru pro ruský deník Kommersant vyzdvihuje význam smlouvy New START, která podle něj zajistila stabilitu a redukovala jaderné závody ve zbrojení. I přes její pozitivní vliv však Medvěděv obviňuje Spojené státy z destruktivních kroků během Bidenovy administrativy, které prý vedly k přerušení dohody.
Ve skutečnosti to ale bylo Rusko, které zastavilo inspekce svých jaderných zařízení a jednostranně od smlouvy odstoupilo, přestože přislíbilo dodržování jejích klíčových bodů až do formálního vypršení v roce 2026. Medvěděvovo tvrzení, že USA neprojevily adekvátní zájem o pokračování dohody, kontrastuje s americkou snahou o zahrnutí Číny do budoucího vyjednávání, kterému se Rusko staví odmítavě.
Bývalý prezident vyjádřil frustraci z postoje Spojených států a současně zdůraznil připravenost Ruska reagovat na jakékoli budoucí kroky USA. Obě mocnosti zatím zůstávají bez jistého pokračování jednání o jaderném odzbrojení, a svět se tak ocitá na prahu období bez pevně stanovených pravidel.
Klíčovým bodem zůstává možnost uzavření nového typu dohody, k čemuž USA preferují širší zapojení dalších zemí, zatímco Moskva zůstává skeptická k mnohostranným dohodám. S blížícím se datem vypršení smlouvy New START vzrůstá potřeba dialogu mezi oběma stranami. Pokud ovšem nedojde k pozitivnímu rozuzlení, hrozí, že se svět ocitne bez jakékoliv kontrolní strategie v oblasti jaderného arzenálu, což by mohlo vést k nebezpečným závodům ve zbrojení a zvýšení globálního napětí.
