Deficit státního rozpočtu pro letošní rok, který schválila vláda Andreje Babiše, vzbudil vlnu kritiky nejen z řad bývalého ministra financí Miroslava Kalouska, ale i z opozice. Nový rozpočet vykazuje schodek 310 miliard korun, což je nejen o 24 miliard více než dříve navrhoval kabinet Petra Fialy, ale také překračuje zákonem stanovený limit o 73 miliard korun. Kalousek poukázal na to, že návrh obsahuje neoprávněné výdaje během období ekonomického růstu a nízké nezaměstnanosti.
Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti by schodek neměl přesáhnout 1,75 procenta HDP. Na druhou stranu, zákon neobsahuje sankce za jeho porušení, což podle expertů oslabuje jeho účinnost. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan přirovnal situaci k „projídání budoucnosti“, zatímco Jan Jakob z TOP 09 ji nazval „rozpočtovým harakiri“.
Opoziční ekonomický expert Jan Skopeček ze strany ODS přirovnal plánovaný deficit k neodpovědnému řízení financí, které může mít dlouhodobé důsledky na udržitelnost důchodového systému. Naopak ministryně financí Alena Schillerová obhajuje schodek tím, že původní návrh rozpočtu byl nerealisticky podhodnocen. Vyčítá také nedostatek financování v kritických sektorech jako je dopravní infrastruktura a sociální služby.
Vláda usiluje o úspory především ve výdajích na provoz, avšak ministerstva klíčových oblastí jako je školství a zdravotnictví stále vyžadují dodatečné prostředky. Ve snaze dodržet minimální výdaj na obranu, i přes snížení, byly prostředky plánovány ve výši minimálně dvou procent HDP.
Přestože vláda deklaruje snahu o šetření, celková situace na poli rozpočtové odpovědnosti zůstává napjatá a kritika ze strany opozice i nezávislých odborníků nabírá na síle. Jak se situace vyvine v následujících letech, zůstává nejisté, avšak již nyní je jasné, že ekonomická politika vlády bude pod bedlivým dohledem.
