Kosmický teleskop Jamese Webba, nedávno vyslaný do vesmíru, přinesl vědecké obci nové a detailní pohledy na mlhovinu NGC 7293, známou jako mlhovina Helix nebo také ‚Boží oko‘. Tento mimořádný úspěch nám nejen umožňuje pozorovat procesy probíhající uvnitř mlhoviny, ale také nás vede k novému porozumění kosmickému recyklování hvězdného materiálu.
Mlhovina Helix, nacházející se 650 světelných let od Země v souhvězdí Vodnáře, vznikla z plynu vyvrženého umírající hvězdou podobnou našemu Slunci. Tyto hvězdy procházejí miliardovými životními cykly, na jejichž konci se přeměňují v červené obry, odhazují své vnější vrstvy a nakonec vytvářejí planetární mlhoviny. Zůstanou po nich bílí trpaslíci—malé, husté objekty vyzařující silné tepelné záření.
Právě toto záření osvětluje plyn v mlhovině, což umožňuje pozorování jejích detailních struktur. Webbův teleskop, specializovaný na infračervené spektrum, je schopen zachytit tyto struktury v nesrovnatelném rozlišení, a ukazuje tak rozdíly v teplotách a chemickém složení různých částí mlhoviny. Modravý tón snímku označuje nejžhavější oblasti, zatímco žluté části obsahují chladnější molekulární vodík. Na okrajích lze spatřit plyn postupně se měnící v prach.
Kombinací dat z kamery NIRCam (Near-Infrared Camera) přináší tyto nové snímky hlubší porozumění těmto nebeským fenoménům, které ilustrují, jak se materiál z umírajících hvězd navrací do vesmíru, kde může být základem nově vznikajících hvězd a planet. To otevírá zcela nové možnosti pro studium procesů, které jednou mohou potkat i naše Slunce.
Webbův teleskop, který byl vypuštěn 25. prosince 2021, je považován za nástupce Hubbleova teleskopu. Díky této technologické inovaci, vyvinuté ve spolupráci NASA, Evropské kosmické agentury a Kanadské kosmické agentury, jsou vědci vybaveni lepšími nástroji pro zkoumání vesmíru.
