Řecká hora Olymp, legendární sídlo bohů, se v posledních letech potýká s rapidně rostoucím počtem turistů. Příliv návštěvníků významně zesílil zejména v období po pandemii koronaviru, přičemž přesné počty těch, kteří dosáhnou vrcholu, zůstávají neznámé. Odborníci a horští průvodci varují před negativními dopady masového turismu na tuto přírodní památku.
Horský průvodce Babis Marinidis upozornil, že návštěvnost se značně zvýšila především během letních měsíců od července do září. Podle Michaela Styllase, který spravuje jednu z horských chat na Olympu, počet turistů začal narůstat už od roku 2012, ale pandemie a ekonomická krize tento trend umocnily.
Masový turismus s sebou přináší i problémy spojené s neukázněností návštěvníků. Marinidis kritizuje kempování na nepovolených místech, což vede k vytváření improvizovaných stanových městeček. Další výzvou je existence praxí neodborných horských průvodců, kteří často bez potřebných znalostí organizují výstupy na samotný vrchol hory vysoké 2917 metrů.
Maria Katsakioriová, badatelka zabývající se problematikou, vidí potíže v absence pravidel pro návštěvníky a v různorodosti přístupových cest na horu. Dalším faktorem komplikujícím zavedení regulací jsou ekonomické zájmy některých místních obyvatel, které narušují případné změny v parkování a dopravě.
Ve snaze ochránit přírodní bohatství Olympu a usilovat o jeho zařazení na seznam přírodních památek UNESCO, připravil řecký úřad na ochranu přírody projekt na vypracování studie k řízení cestovního ruchu. Jannis Mitsopulos, poradce úřadu, navrhuje vybudování systému pro zaznamenávání počtu návštěvníků a regulaci vstupních bodů a možností parkování v okolí hory.
Zdá se, že řešení problematické situace je na obzoru, ale efektivní implementace závisí na koordinaci mezi státními institucemi a místním obyvatelstvem. Vyřešení těchto výzev je klíčové pro ochranu cenného přírodního dědictví a zajištění jeho udržitelnosti pro budoucí generace.
