Americký prezident Donald Trump v těchto dnech aktivně pracuje na sestavení nové Rady míru pro Gazu, která má dohlížet na realizaci jeho mírového plánu pro tuto geopoliticky citlivou oblast. Pozvánky na členství putovaly do několika zemí, mezi jinými také na maďarský premiérský úřad Viktora Orbána.
Orbán, známý svými pozitivními vztahy s Trumpem, pozvání s nadšením přijal a apeloval na význam spolupráce pro mír. Nicméně členství v Radě by pro Maďarsko znamenalo značný finanční závazek ve výši miliardy dolarů. Bez tohoto poplatku by Maďarsko mělo v Radě jen dočasný status.
Hlavním úkolem Rady je dohlížet na další vývoj mírového plánu, jehož první fází bylo uvolnění napětí a řešení naléhavých humanitárních záležitostí, včetně propuštění rukojmích po říjnovém konfliktu mezi Hamásem a Izraelem v roce 2023. Trumpův program nyní pokračuje do druhé fáze, která se zaměřuje na celkovou demilitarizaci Pásma Gazy, ustanovení nové palestinské vlády a obnovu postižené oblasti.
Mezi dalšími pozvanými politiky jsou turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, jehož vláda zatím nabídku zvažuje. Pozvánku přijal i argentinský prezident Javier Milei a o účasti se rozhoduje kanadský premiér Mark Carney.
Rada míru, kterou Trump ohlásil ve čtvrtek, zahrnuje několik významných postav, včetně amerického ministra zahraničí Marca Rubia, dočasného Trumpova speciálního vyslance Stevea Witkoffa a bývalého britského premiéra Tonyho Blaira.
