Tálibán, radikální hnutí, které v současné době vládne Afghánistánu, čelí vážným vnitřním rozporům. Hlavní potíže spočívají v konfliktu mezi dvěma frakcemi, které se liší v přístupu k řízení země. Jedna část, věrná vůdci Hajbatulláhovi Achúndzádovi, sídlí v nábožensky konzervativním Kandaháru. Tato skupina se snaží udržovat přísný režim islámského práva bez vlivu moderních technologií, které považuje za neislámské.
Oproti tomu stojí pragmatičtější kábulská frakce, která i přes svou oddanost tradičnímu islámu uznává významně větší otevřenost vůči mezinárodním kontaktům a ekonomickému rozvoji. Tato skupina také zastává názor, že přístup k vyššímu vzdělání by měly mít i dívky a ženy.
Naposledy došlo k vyhrocení sporů při pokusu o odstavení internetu v zemi. Rozhodnutí Achúndzády vypnout internet bylo v září 2024 po třech dnech zrušeno, což signalizovalo vzpouru proti jeho rozkazům. Odpojení internetu narazilo na odpor i zevnitř vedení, jelikož někteří ministři poukazovali na závislost současné moci a financí na moderních technologiích, jako je e-commerce či komunikace přes sociální sítě.
Navzdory opětovnému zapnutí internetu se však nepodařilo zvrátit rozhodnutí o zákazu vyššího vzdělání pro dívky, které se setkalo s kritikou z řad Tálibánu, což mělo za následek i zatčení některých úředníků.
Achúndzáda, známý svou snahou o centralizaci moci, se údajně snaží obklopit loajálními ideology a vyhnout se konzultacím s představiteli v Kábulu. Tato situace může vést k dalšímu destabilizujícímu vývoji v afghánské vnitropolitické scéně.
Afghánské vysílání BBC, které provádí podrobný výzkum těchto vnitřních rozporů, potvrzuje, že tato napětí jsou v kontextu Tálibánu neobvyklá. Dříve bylo hnutí známé svou jednotností a bezvýhradnou loajalitou k vůdcům, což signalizuje novou etapu v jeho historii.
