Česká republika čelí dramatickému poklesu porodnosti, který překvapil většinu demografů. Podle předsedy České demografické společnosti Luďka Šídla se tento trend jeví jako nevratný a má potenciál mít dalekosáhlé ekonomické důsledky. V roce 2021 činil průměrný počet dětí na jednu ženu 1,83, zatímco nyní hrozí, že tato hodnota klesne pod 1,3. Tak rychlý pokles intenzity plodnosti během pouhých dvou let je v evropském kontextu výjimečný, a Česká republika se tak ocitá na samém chvostu žebříčku.
Za hlavní faktory poklesu porodnosti se považuje dosažení vrcholu reprodukčního potenciálu – ženy narozené v osmdesátých letech věk porodnosti překračují, zatímco generace z let devadesátých je početně slabší. K tomu se přidávají ekonomické nejistoty a společenské změny. Situaci zhoršuje také konflikt na Ukrajině, který do většiny mladších rodin zasel nejistotu a ovlivnil jejich rozhodování ohledně rodinných plánů. Riziko prudkého propadu porodnosti zhoršuje také nedávná inflace a proměna hodnotového žebříčku příští generace.
I když se Česko v loňském roce s úhrnnou plodností 1,46 drželo uprostřed evropského spektra, rychlost poklesu plodnosti vyslala zemi až na samu hranu žebříčku. Tento vývoj má dalekosáhlé důsledky nejen pro ekonomiku, zejména pokud by došlo k zastropování důchodového věku, ale také pro budoucí demografické složení obyvatelstva.
