Začátek letošního roku přinesl Českým obyvatelům intenzivní chladné počasí s teplotami hluboko pod bod mrazu. Přestože tyto podmínky působily dramaticky, ve srovnání s historickými klimatickými záznamy se stále nejednalo o žádné mimořádné chladné období.
Studený arktický vzduch ovlivňoval teploty v Česku, přičemž po většinu ledna zůstávaly teploty pod průměrem obvyklým pro tuto roční dobu. V nížinách, kde jsou obyvatelé z posledních let zvyklí na poněkud mírnější zimy, se nepříznivé počasí mohlo jevit nezvykle, avšak historie nám připomíná, že nebylo takto drsné nevšední.
Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd ČR, zimní podmínky, které zasáhly Českou republiku, nedosahují extrémů zim z minulých desetiletí, zejména do 80. let minulého století. Data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ukázala, že současné série ledových dnů, kdy maximální denní teplota nepřesahuje nulu, jsou ve většině případů spíše krátké a jejich trvání se navíc nedávno přerušilo oteplením začátkem týdne.
Historické meteorologické záznamy svědčí o tom, že minulá období zažila mnohem delší a intenzivnější mrazivé vlny. Například na počátku roku 1963 byl arktický vzduch přítomen v Česku déle než měsíc. Stanice v Praze, Brně a Liberci tehdy registrovaly přibližně 33 dní nepřetržitého mrazu, zatímco v Chebu to bylo až 42 dní, a v horské stanici Přimda dokonce 75 dní.
Podobná období tvrdého mrazu se vyskytla také v letech 1956, 1984/85 nebo 1996/97, kdy se teploty dlouhodobě nevyšplhaly nad nulu. V nedávnější historii byl podobně silný studený úsek zaznamenán na přelomu let 2008/9.
Navzdory tomu je evidentní klesající trend výskytu ledových dnů. Snížil se také počet dnů s extrémně nízkými teplotami pod -10 °C. Přestože klima naznačuje změnu směrem k mírnějším zimám, extrémní mrazy se v budoucnu mohou stále objevit.
