Péter Magyar, lídr maďarské opozice, se ostře vymezil proti poválečným dekretům československého prezidenta Edvarda Beneše během svého projevu na protestu před slovenskou ambasádou v Budapešti. Dekrety, které zahrnují princip kolektivní viny, podle něj nemohou být základem právního systému v rámci Evropské unie. Magyar avizoval, že jestliže jeho opozice zvítězí v nadcházejících volbách, první kroky nové vlády povedou k jednání s premiérem Slovenska Robertem Ficem právě na toto téma.
Magyar zároveň požádal Fica, aby zrušil novelu slovenského trestního zákona. Tato novela umožňuje až půlroční vězení za veřejnou kritiku nebo popírání Benešových dekretů. Fico však na Magyarovu výzvu reagoval tím, že Benešovy dekrety považuje za nedílnou součást právního systému Slovenska a že nebude zasahovat do maďarské předvolební kampaně. Přesto se Orbánova vláda rozhodla apelovat na Evropskou komisi s žádostí o její stanovisko k této otázce.
Magyar dále kritizoval Ficův přístup, protože Benešovy dekrety podle něj stále negativně ovlivňují životy Maďarů na jižním Slovensku. Také upozornil na možné odebrání půdy maďarským obyvatelům, a to dokonce i v roce 2026, což vnímá jako nespravedlivé.
Poradkyně maďarského premiéra Viktora Orbána, Katalin Sziliová, zaslala Evropské komisi dopis, v němž vyzvala k intervenci proti slovenskému zákonu. Sziliová se odvolává na téma svobody projevu, které je chráněno Listinou základních práv EU, a tvrdí, že slovenský zákon tento princip porušuje.
Nedávné protesty v Budapešti, které se konaly před slovenskou ambasádou, přilákaly stovky lidí. Přestože nebyly pořádány žádnou politickou stranou, přítomnost lídra opozice Magyara přitáhla k akci pozornost. Otázka Benešových dekretů tak v Maďarsku opět ožívá, což může mít dopady na maďarsko-slovenské vztahy i v širším evropském kontextu.
