Grónsko jasně vyjádřilo svou preferenci zůstat součástí Dánska navzdory tlaku Spojených států, které se snaží tento strategicky významný arktický region zahrnout do svého území. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v úterý prohlásil, že Grónsko by se v případě nutnosti rozhodovalo pro Dánsko, NATO a Evropskou unii, a vymezil se tak proti požadavkům administrativy bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Trumpova administrativa v minulosti vyjádřila zájem o připojení Grónska k USA s ohledem na národní bezpečnost a dokonce ani nevyloučila použití síly.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vyjádřila solidaritu s Grónskem a uvedla, že nesouhlasí s tlakem ze strany amerického spojence. Ve Washingtonu se nyní plánuje setkání mezi ministry zahraničí Dánska a Grónska, kteří se mají sejít s americkým viceprezidentem J. D. Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem. „Cílem je přesunout diskusi do formální zasedací místnosti, kde lze věci prodiskutovat osobně,“ uvedl dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen.
Grónsko je autonomní součástí Dánska a má právo vyhlásit samostatnost, pokud to jeho obyvatelé považují za přínosné. Navzdory tomuto právu se však zdá, že obyvatelé Grónska preferují zůstat pod ochranou Dánska, a to i kvůli současným mezinárodním napětím.
Zájem USA o Grónsko není novinkou. Trump v minulosti prohlašoval, že z bezpečnostního hlediska by Spojené státy měly toto území připojit. Jeden americký zákonodárce dokonce navrhl právní předpis k anexi Grónska, což ukazuje na významný zájem v rámci americké politické scény. Grónsko tedy nyní čelí výzvám v otázce své geopolitické budoucnosti a jeho rozhodnutí mít podporu Dánska je významné jak pro region, tak pro mezinárodní vztahy.
