Filip Turek, poslanec a nově jmenovaný vládní zmocněnec pro Green Deal a klimatickou politiku, se setkává s kontroverzí ohledně svého dvojího postavení. Turek má koordinovat hlavní témata v resortu životního prostředí, přičemž plánuje mít vliv na řízení ministerstva. Problém však spočívá v tom, že zákon o střetu zájmů brání poslancům být v pracovním poměru na ministerstvu.
Odborníci na ústavní právo, jako je Tomáš Nahodil, upozorňují, že poslancům a senátorům je pracovněprávní vztah s ministerstvy zákonem zakázán. Alternativou by mohla být dohoda o pracovní činnosti, která však také přináší praktická omezení, zejména v rozsahu pracovní doby, který nesmí přesáhnout 20 hodin týdně.
Jan Kysela, další ústavní právník, potvrdil, že klasická pracovní smlouva u Turka nepřipadá v úvahu, a zdůraznil, že i dohoda o pracovní činnosti má podle zákoníku práce sloužit pouze jako doplňkový nástroj pro specifické a omezené účely.
Kritici, jako je Ondřej Preuss, varují, že Turkově pozici hrozí zásadní konflikty zájmů, jelikož poslanci mají kontrolní funkci vůči ministerstvům, což by mohlo být narušeno jeho rolí vládního zmocněnce. Nahodil také poukazuje na potenciální neúčelnost takového postavení, pokud už stávající ministerští zaměstnanci pokrývají daný úkol.
Za této situace se otazníky nad Turkovou dvojí rolí dále zvyšují, zejména když je jasné, že řešení může být právně sporné a možná i proti principům efektivní veřejné správy. Ministerstvo zatím neupřesnilo, jakou formu zaměstnání Turek nakonec v rámci svého angažmá zaujme.
