Americký prezident Donald Trump vyvolal na mezinárodním poli nové kontroverze, když na setkání v Bílém domě prohlásil, že Spojené státy zvažují uvalení cel na státy nesouhlasící s návrhem na převzetí Grónska. Trump tvrdí, že by tato opatření mohla být použita jako forma nátlaku, jak usnadnit možné získání Grónska pod americkou kontrolu. Podle informací amerického listu The Wall Street Journal se měly stát cílem této hrozby zejména evropské země, například Francie a Německo.
Trumpův neobvyklý návrh je podle něho motivován otázkami národní bezpečnosti. Argumentace vychází z teze, že Grónsko svým strategickým umístěním přináší důležitý geopolitický přínos. Grónsko je však autonomním územím patřícím Dánsku, které je členským státem Severoatlantické aliance (NATO). Navíc tam USA již mají vojenskou základnu, což zvyšuje důležitost této oblasti pro americké zájmy.
O ochotě převzít Grónsko Trump mluví veřejně opakovaně. V minulosti se objevily zprávy o tom, že byla Dánsku nabídnuta možnost prodeje Grónska, která byla však Dánským královstvím odmítnuta. Vyjádření o možném uvalení cel sleduje Trumpem osvědčenou strategii ekonomického tlaku, kterou použil například při řešení vysokých cen léků na předpis. Jeho politika tvrdého vyjednávání skrze cla se již v minulosti osvědčila, tvrdí sám prezident.
Toto téma znovu otevřelo mezinárodní debatu o suverenitě a respektování územních práv menších národů. Napětí mezi USA a Evropou ohledně Trumpovy strategie však může dále eskalovat a vést k diplomatickým komplikacím. Přestože Trump argumentuje bezpečnostními zájmy, jeho návrhy na ekonomické sankce by mohly mít dalekosáhlé důsledky pro globální obchod i politické vztahy.
V době, kdy jsou mezinárodní vztahy obzvláště napjaté, se Trumpova rétorika stává předmětem kritiky i obav na obou stranách Atlantiku. Amerika tak znovu čelí výzvám, jak vybalancovat národní zájmy s diplomatickými vztahy a mezinárodními závazky.
