Rok 2025 zaznamenal podle evropské meteorologické služby Copernicus třetí nejvyšší globální teploty vůbec. Průměrná globální teplota vzduchu dosáhla 14,97 °C, což jej umístilo těsně za rekordní roky 2024 a 2023. Tyto informace odhalují pokračující trend oteplování planety a přibližují svět k limitům stanoveným Pařížskou dohodou, zaměřenou na omezení globálního oteplování.
Copernicus ve své výroční zprávě identifikuje klíčové faktory přispívající k tomuto jevu. Mezi hlavní příčiny patří zvyšující se koncentrace skleníkových plynů, snížená schopnost přírodních pohlcovačů pohlcovat oxid uhličitý a mimořádně vysoké teploty mořské hladiny spojené s fenoménem El Niño. Další faktory zahrnují změny atmosférické cirkulace a variace množství aerosolů a nízké oblačnosti.
Pozoruhodné je, že 11 po sobě jdoucích let se nezapsalo pouze jako nejteplejší v historii, ale také zintenzivnilo obavy z překročení teplotní hranice stanovené Pařížskou dohodou. Tato dohoda, kterou schválily všechny členské státy Evropské unie, usiluje o omezení nárůstu globálních teplot výrazně pod 2 °C a ideálně pod 1,5 °C v porovnání s předindustriálním obdobím. V roce 2025 byla globální teplota již o 1,47 °C vyšší než v době před průmyslovou revolucí.
Carlo Buontempo, ředitel programu Copernicus, upozornil, že svět se rychle přibližuje ke stanovené teplotní hranici a že případné překročení bude vyžadovat strategická opatření k minimalizaci jeho dopadů jak na lidskou společnost, tak na přírodní systémy.
Program Copernicus, financovaný z prostředků EU, hraje klíčovou roli v monitorování globálních klimatických změn. Informace, které poskytuje, jsou dostupné pro obyvatele EU a pomáhají lépe porozumět aktuálním změnám životního prostředí, což je obzvláště důležité při hledání efektivních řešení pro zmírnění klimatických změn.
