Íránské protesty stále nabírají na síle, což dokazuje aktuální statistika zveřejněná íránskou lidskoprávní organizací Human Rights Activists News Agency (HRANA). Podle jejich odhadu přišlo o život nejméně 2571 osob, z toho 2403 byli aktivní účastníci demonstrací. Dále se hovoří o 147 obětech spojených s vládcem režimu, 12 dětech a devíti civilistech, kteří s protesty neměli žádnou spojitost. Zadrženo mělo být více než 18 100 osob.
Protesty v Íránu jsou momentálně nejvýraznější od konce roku 2022 a začátku roku 2023, kdy došlo k masovým shromážděním po smrti Mahsy Amíníové v policejní vazbě. Současné nepokoje byly iniciovány nespokojeností obchodníků v Teheránu kvůli dramatickému poklesu hodnoty měny rijál. K těmto protestům se postupně připojili i další obyvatelé včetně studentů, takže se z nich staly rozsáhlé protivládní akce po celé zemi.
Íránská mise při OSN obvinila z eskalace násilí Spojené státy a Izrael, což označila jako důsledek jejich politiky vměšování. Kromě toho kritizovala bývalého prezidenta Donalda Trumpa za podněcování k násilí a ohrožování íránské suverenity. Trump údajně usiluje o destabilizaci íránské vlády skrze americkou vojenskou intervenci, což opakovaně vyloženě prohlašoval.
V rámci ekonomického nátlaku Trump oznámil navýšení dovozních cel o 25 % na produkty ze zemí spolupracujících s Íránem. Na své platformě Truth Social vyzval íránské obyvatelstvo k pokračování v protestech a k převzetí státních institucí. Podle něj je pomoc už na cestě.
Zpráva serveru Axios doplňuje, že Trumpův zmocněnec Steve Witkoff měl o víkendu tajné setkání s Rezou Pahlavím, bývalým íránským korunním princem a představitelem opozice. Tento krok může znamenat další záminky pro vyostření napjatých vztahů s Íránem.
