V posledních dnech vypukla překvapivá diskuze kolem Grónska poté, co Dmitrij Medveděv, místopředseda ruské Bezpečnostní rady, naznačil možnost referenda o připojení Grónska k Rusku. Medveděvův výrok však vyvolává více otázek než odpovědí. Grónsko, které je autonomní částí Dánska, se setkalo s touto představou zatím jen teoreticky, protože žádné plánované referendum neexistuje a taková iniciativa by byla v rozporu s mezinárodním a dánským právem.
Ruský exprezident Medveděv se vůbec nezdržel diplomatického jazyka a svými slovy, pronesenými se sklenkou alkoholu v ruce, vyvolal vlnu spekulací. Prohlásil, že Trump musí jednat rychle, jinak by Grónsko mohlo hlasovat pro připojení k Rusku. I když tento scénář s největší pravděpodobností nespadá do sféry reality, Medveděvův výrok lze vnímat jako provokaci mířenou na Washington, poukazující na strategický význam Grónska nejen pro USA, ale i pro Rusko a celou Arktidu.
Zájem Moskvy na Grónsku však není úplnou novinkou. Ostrov má pro Rusko strategický význam vzhledem ke své poloze na severoatlantických trasách, které jsou klíčem k bezpečnosti v Arktidě. Přítomnost významné americké vojenské a vesmírné základny v Grónsku je dalším faktorem zvyšujícím strategický význam této oblasti.
Spojené státy pod vedením Trumpa vyjádřily jasný zájem o Grónsko a usilovaly o jeho kontrolu především z bezpečnostních důvodů a díky jeho nerostnému bohatství. Dánsko ani grónská vláda však americké snahy nepodporují a dávají najevo, že rozhodnutí o budoucnosti Grónska leží v rukou jeho obyvatel.
Napětí v Arktidě nenabírá na intenzitě pouze kvůli prohlášením, ale také kvůli širším geopolitickým změnám. Klimatické změny otevírají nové monetární a přepravní možnosti, čímž se oblast stává předmětem mezinárodních sporů. Představitelé Ruské federace označili Arktidu za strategicky klíčovou oblast, kterou si pečlivě hlídají.
Grónská diskuze, ačkoliv na první pohled může působit jako politický manévr, ukazuje na zasazení regionu do širokého rámce globálního soupeření o vliv a zdroje v Arktidě.
