Grónsko, známé svým strategickým umístěním a bohatstvím nerostných zdrojů, se stalo předmětem mezinárodní debaty, poté co grónská ministryně pro přírodní zdroje Naaja Nathanielsenová odmítla jakékoliv zahraniční zásahy do těžby na největším ostrově světa. Reakce ministryně byla především reakcí na nedávná jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a šéfem NATO Markem Ruttem, která se konala na ekonomickém fóru v Davosu. Během těchto jednání Trump naznačil možnost nové dohody o nerostných zdrojích v Grónsku. Přestože přesné podmínky této dohody zůstávají neznámé, spekuluje se o dozorčí radě, která by mohla řídit těžbu na ostrově z vnějších míst. Tento návrh Grónsko kategoricky odmítlo. Ministryně Nathanielsenová zdůraznila, že rozhodnutí o grónských surovinách musí být v rukou jejich země. Grónská vláda sice nevylučuje spolupráci, například ve formě monitorování ze strany NATO či rozšiřování jejich kapacity, nicméně tvrdě odmítá jakékoliv kompromisy ohrožující jejich suverenitu. Nathanielsenová dodala, že je otevřena navázání na stávající dohodu o těžební spolupráci se Spojenými státy z roku 2019, ale pouze v rámci, který neohrozí grónskou autonomii. Grónsko, které disponuje rozsáhlými zásobami ropy, plynu a vzácných kovů, je nyní v centru zájmu globálních mocností. Jakýkoliv tlak na jeho zdroje by však mohl znamenat nejen ekonomický, ale i geopolitický konflikt, který Grónsko odmítá akceptovat. Grónští obyvatelé si zůstávají vědomi svého postavení, spojenectví se Spojenými státy vnímají jako strategické, ale s vědomím, že to nemusí nutně znamenat přátelství. Je evidentní, že Grónsko je připraveno bránit své zdroje a suverenitu, i kdyby to znamenalo postavit se velmocem světa. Jak se situace vyvine, ukáže až čas a další mezinárodní jednání.
