Evropská unie zvažuje významná opatření proti Spojeným státům, která by měla zahrnovat zavedení dovozních cel na americké zboží v hodnotě přibližně 93 miliard eur a omezení přístupu amerických firem na evropský trh. Tento krok má být odpovědí na hrozby tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně uvalení dodatečných cel na zboží z některých členských zemí NATO, které neprojevily souhlas s jeho plánem na koupi Grónska spravovaného Dánskem.
Trumpova výhrůžka se týká sedmi evropských národů včetně Dánska, a pokud by byla realizována, cla by se od února zvedla o deset procent a v červnu by dosáhla 25 procent. Cílem je dosažení dohody o kompletním získání Grónska. Evropská unie považuje tento přístup za formu ekonomického nátlaku.
Podle zdrojů z britského deníku Financial Times probíhají v Bruselu intenzivní jednání o opatřeních, která by měla evropským lídrům poskytnout vyjednávací možnosti během nadcházejícího Světového ekonomického fóra v Davosu. Na stole je také zmínka o využití nového nástroje proti ekonomickému nátlaku (ACI), který by USA omezil ekonomický přístup na evropský trh, ačkoli EU tuto možnost dosud nikdy neaktivovala.
Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil, že Evropa má k dispozici prostředky, které by mohly Trumpovy obchodní praktiky vyvážit. Zdůraznil, že je klíčové jak varovat Spojené státy, tak zachovávat diplomatický klid a otevřenou možnost jednání.
Paříž a Berlín jsou v těsném kontaktu a koordinují společný přístup. Ministři financí těchto zemí se v pondělí setkají v Berlíně a poté se přesunou do Bruselu na jednání s dalšími kolegy z EU. Francie, držitelka předsednictví G7, také zvažuje široké projednání s partnery této skupiny.
Tato situace naznačuje, že obchodní vztahy mezi dvěma ekonomickými giganty jsou na tenkém ledě. EU se snaží nalézt rovnováhu mezi tlakem na potřebu ochrany svého trhu a diplomacií, která by mohla předejít otevřenému obchodnímu konfliktu.
